Průmyslové dědictví: Rakouská severozápadní dráha (západní síť)

Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) vznikla jako sesterská společnost Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (Pardubicko-liberecké dráhy). Druhá z trojice publikací věnovaných tratím obou společností popisuje základní (státem garantovanou) síť ÖNWB, která získala koncesi ke stavbě v roce 1868. Kmenová trať, dokončená spolu s odbočnými křídly v roce 1872, vycházela z Vídně (Nordwestbahnhof) a přes Znojmo, Jihlavu, Havlíčkův Brod, Čáslav, Kolín, Velký Osek a Nymburk směřovala do Mladé Boleslavi. Šest křídel odbočovalo z Zellerndorfu do Sigmundsherbergu (Rakousko), z Havlíčkova Brodu do Rosic nad Labem (Pardubice), z Velkého Oseku do Poříčí u Trutnova, z Ostroměře do Jičína a z Trutnova do Vrchlabí a Svobody nad Úpou.

Publikace se zaměřuje především na památkové hodnoty dochovaného stavebního a technického fondu, jejichž formulaci předchází historický kontext vzniku společnosti, popis vedení trati krajinou zahrnující mosty a tunely a přehledná typologie staveb doprovázená historickými plány a kresbami Vladimíra Londina. Normálie společnosti ÖNWB vytvořil pod vedením inženýra Wilhelma Hellwaga architekt Carl Schlimp. Dobovou atmosféru i kulturně historický kontext této dráhy dotváří exkurz do textů „Řivnáčova průvodce po království českém“ vydaného v roce 1882 a unikátní záběry, pořízené ještě během stavby kolem roku 1871, c. k. dvorním fotografem Josefem Löwym pro prezentaci železniční společnosti ÖNWB na Světové výstavě ve Vídni v roce 1873.

Katalog je úzkým výběrem památkově hodnotných objektů a stanic v rámci sítě ÖNWB jako historicky uzavřeného celku i dnešní sítě České republiky. Texty provázené fotografiemi zahrnují lokální urbanistický kontext i dopad železnice na rozvoj průmyslu v okolí trati.